Je mnoho slov, která se jinak píší, jinak vyslovují a jinak myslí.

Kamenolom Žandov

30. března 2008 v 14:44 | Miluše Zamazalová

Kamenolom z pohledu geologického

Napsal kamarád H.Řezáč :-)

Kamenolom z hlediska geologického náleží k tercierním vulkanitům Českého středohoří a k jeho starším členům zastoupenými čedičovými horninami. Ložisko je efuzivní vzniklé ve dvou časově oddělených sopečných fázích.
V první fázi došlo k výlevu čedičové horniny, která má výrazný kulovitý rozpad. Tyto charakteristické kulovité tvary dosahují různé velikosti, většinou od 10 do 40 cm. Typickým znakem je pronikavá změna ve struktuře základní hmoty a to od jemnozrnné uprostřed po amorfní na krajích. Výrazná je sklovitá slupka obalující jednotlivé útvary o síle 2 - 3 mm. Povrch je pokrytý druhotným povlakem uhličitanu vápenatého a zeolity. Z minerálů tvořících drobné vyrostlice se zachoval pouze pyroxen, místy pokročile limonizovaný. Lokálně jsou zřetelné dutinky po vyrostlicích s druhotnou výplní sekunderních minerálů.
Druhý výlev nevystoupil až na povrch a k tuhnutí došlo pod prvním výlevem. Tuhnutí bylo pomalejší, o čemž svědčí struktura i textura horniny i typická sloupcovitá odlučnost. Těleso tvoří několik proudů s odlišným sklonem sloupků a vytváří typickou vějířovitou stavbu. V některých částech jsou sloupky vertikální jindy upadají různými směry a pod různým sklonem. Lokálně jsou až subhorizontální. Tato skutečnost nasvědčuje blízkost přívodního kanálu.
Jednotlivé šestiboké sloupky dosahují průměrně až 40 cm a jsou tvořeny tmavě šedou, jemně až středně porfirickou bazaltoidní horninou s velmi jemnozrnnou základní hmotou. Vyrostlice tvoří převážně chloritizovaný krátce sloupcovitý pyroxen, amfibol a olivín. Podíl amfibolu s charakteristickou štěpností a olivínu nazelenalé barvy a prizmatického tvaru je však v hornině podružný a nedosahuje více jak 5 procent. Velikost vyrostlic minerálů se pohybuje v rozmezí od 0,6 do 2,5 mm a ojediněle dosahuje velikosti přes 5 mm. Pyroxen lokálně vytváří drobné krystalické agregáty.
Dle mikroskopického zkoumání je horninu možné zařadit mezi olivinické čediče. V nejsvrchnějších partiích ložiska se na jednotlivých sloupcích projevuje kulovité větrání a tyto úseky jsou silně zahliněny. Částečné zahlinění se projevuje i mezi jednotlivými sloupky.
Druhotně bylo ložisko postiženo tektonicky. Kromě četných drobných, většinou téměř svislých tektonických poruch prostupujících celé čedičové těleso, byla tektonicky zvýrazněná i hranice mezi dvěma výlevy. Jednotlivé tektonické poruchy se projevují výraznějším zahliněním.
dva různé pyroxeny
dva různé amfiboly
a dva různé olivíny
.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama