Je mnoho slov, která se jinak píší, jinak vyslovují a jinak myslí.

Hrady 1

23. dubna 2008 v 11:49 |  Tipy na krátký výlet

Hrad Bezděz

Hrad Bezděz (13 km od Dubé) patří k našim nejcennějším hradům, zaujímá mezi hrady našeho kraje mimořádné postavení. Vděčí za ně starobylé historii a své výjimečné poloze. Sopečná činnost minulých geologických období dala zde vzniknout dvěma homolovitým vrchům, na vyšším - Velkém Bezdězi - byl postaven hrad. Vznikl jako raně gotická pevnost na ochranu královských statků proti rozpínavosti šlechty. Založil jej v roce 1264 panovník Přemysl Otakar II., dokončen byl v roce 1279. Raně gotickou podobu si hrad udržel až do doby Albrechta z Valdštejna, který se pokusil Bezděz ve 20 letech 17. století přeměnit na moderní pevnost, ale dílo nedokončil. V roce 1627 sem Valštejn přivedl augustiniánský klášter z Bělé a o pět let později sem přivedl montserratské benediktiny. V roce 1662 hrad přeměněn na klášter, po zrušení kláštera Josefem II. byl pak hrad ponechán osudu a měnil se ve zříceninu. Po roce 1844 byla upravena velká věž a opraven královský palác. Velká věž, vysoká přes 40 m, dnes slouží jako vyhlídka, nápadná je i přes 20 m vysoká Černá věž. Nejcennější částí je gotická kaple, prohlédnout si můžeme i purkrabský palác, původní zeď s cimbuřím i kapličky křížové cesty u přístupové trasy..

Hrad Čáp

5 km západně od Dubé stával hrad Čáp, zakladatelem byl pravděpodobně na sklonku 14. století Jindřich Berka z Dubé. V roce 1402, při dělení pozůstalosti, jmenován majitelem jeho syn Václav Berka z Dubé. Je to první a zároveň poslední písemná zpráva o hradu. Ačkoliv je Václav Berka ještě mnohokrát připomínán, již nikdy neuvádí jako své sídlo hrad Čáp a většinou se nazývá podle Zakšína. Zdá se, že část svého majetku prodal i s hradem, nebo mu malý hrad v opuštěné krajině nevyhovoval. Čapské zboží se v první čtvrtině 15. stol. stalo součástí arcibiskupského panství Helfenburka a koncem 16. stol. je koupil Jan z Vartemberka...
Rozlohou se malý hrad dělil na dvě části, předhradí, opevněné náspem a příkopem, bylo odděleno od vlastního hradu příkopem vytesaným ve skále. Do pískovcové skály byly vytesány i sklepy a cisterny. Podle zachovaných stop ve skále můžeme předpokládat, že stavení hradu i většina jeho opevnění byly ze dřeva, jako tomu bylo i u jiných hradů postavených v této době v podobném terénu..

Hrad Děvín

Vrch u obce Hamru (11 km severovýchodně od Mimoně), na jehož hřebeni dosud stojí zbytky kdysi pevného hradu Děvína. Vlastní historie hradu v nějdejším Boleslavsku začíná ve 13.stol. Široké údolí až k pohraničním hvozdům bylo tehdy v rukou rodu Markvarticů a pravděpodobně oni byli ještě před rokem 1250 zakladateli hradu...
Celková dispozice hradu, daná terénem a obrannými potřebami, byla zřejmě dovršena ve 14.stol. a pak se již měnila jen málo. Vlastní hrad umístěný na vyšší části elipsovité plošiny, tvořila hranolovitá věž s připojenou budovou paláce, které uzavíraly nejširší jihozápadní stranu protáhlého nádvoří, chráněného z ostatních stran srázem a vysokými hradbami. Hluboká studna na nádvoří zajišťovala zásobu vody pro případ obléhání. Vstup do horního hradu byl možný pouze branou ve věži z níže položeného předhradí. Toto rozsáhlé prostranství tvaru trojúhelníka, jehož jednu stranu tvořil palác s věží, bylo opět z obou dalších stran opevněno hradbami nad svahem. V nejužším místě tvořily hradby parkán, zabezpečený ještě válcovou strážní vížkou stojící mimo. Jediná přístupová cesta do předhradí vedla na jihovýchodě pod hradbami hlavního nádvoří a v místech paláce byla uzavřena dvěma branami. K její ochraně sloužila hranolová bašta, vystupující z hradební zdi, a skalní výstupek na severozápadním cípu hřebenu, upravený v plošinku s cimbuřím....
Dnes jsou obě nádvoří porostlá stromy a zbytky silných zdí z hrubě opracovaného pískovce jen dávají tušit někdejší mohutnost nikdy nedobytého hradu.

Hrad Dubá

Slovanské osídlení v Dubé je nálezy doloženo od 11.století. Do historie Dubá vstupuje roku 1253, kdy náležela rodu Načeplukoviců, jejichž první známý předek Načepluk vystupuje v letech 1192-1197 jako svědek v listinách pro klášter v Plasech a v zakládací listině kláštera v Teplé...
Ve 13.stol. vystavěl syn Častolova Žitavského Hynek na ostrohu u rybníka při cestě do České Lípy hrad. Od té doby si příslušníci nejmocnější větve Ronovců nazývali z Dubé, i když později tvořila Dubá jen malou část jejich majetku...
Kdy a jak hrad Dubá zanikl, se neví. Podle nezaručených zpráv z konce 18.stol. byly tehdy patrné jeho valy a hrad sám prý měl čtvercový půdorys. Ale již A.Sedláček koncem 19.stol. nenalezl po nich žádné stopy.

Hrad Falkenštejn

Hrad stával severovýchodně od Jetřichovic, přímo nad obcí. Je pravděpodobné, že byl založen na přelomu 13. a 14.století v době rušné kolonizační činnosti Michaloviců v této oblasti, prováděné z hradu Ostrého..
Falkenštejn je typickým skalním hradem, z něhož se do dnešní doby zachovaly jen prostory vytesané ve skále. Byl chráněn strmými dvahy hradního vrchu a vstup do hradu byl ztížen uzávěrami mezi skalisky, po nichž se zachovaly ještě zářezy ve skalách. Ústřední místností byla síň kdysi zastropená a dnes otevřená, s okenním výklenkem na severní straně. Hned vedle této síně je kaple se zaobleným kněžištěm a kamenným oltářem, orientovaná směrem k východu. Na vrcholu skaliska jsou ve skále stopy po dřívějších dřevěných budovách. Nad zmíněnou síní stával zřejmě hradní palác, poněkud stranou bašta a další stavení. Hrad neměl vlastní studnu, potřebná voda se zachycovala v cisterně, která je, zčásti zasypaná, ale také ještě patrná.

Hrad Frýdlant

Na jihovýchod od obce Kvítkova (5,5 km jižně od České Lípy), na okraji pískovcového dolu zvaného Peklo, jsou dodnes zachovány zbytky hradu Frýdlantu, kterému se lidově říká Pustý hrad. Celé původně zalesněné území patřilo ve 13.století Ronovcům. Tento významný český rod se rozdělil v polovině 13.stol. na několik větví. Hrad Frýdlant byl postaven na počátku poslední čtvrtiny 13.stol. a drželi jej společně synové Častolova ze Žitavy, Hynek a Albert z Frýdlantu...
Hrad Frýdlant, který je dodnes těžko přístupný, byl postaven na pískovcovém ostrohu a dobře opevněn. Měl dva příkopy, přes něž vedl padací most. Dlouho se zachovaly zbytky hradeb na západní straně, kde byly zřejmě nejdůkladnější a nejvyšší. Vlastní palác byl patrně dřevěný, a proto z něho nezůstalo nic. Na temeni skály jsou však v pískovci patrny prohlubně, snad původní sklepy. Směrem do údolí Pekla vedla úzká, ve skále vytesaná ulička, uzavřená zvláštními vraty a chráněná pískovcovým balvanem. Tento úzký sestup sloužil hradní posádce jako nejkratší a nejbezpečnější cesta pro vodu.
Hrad Frýdlant zanikl buď za husitských válek nebo při lužickém vpádu roku 1444. Poslední zpráva o něm je z roku 1575, kdy se uvádí při panství Nový Zámek jako pustý.

Hrad Frýdvald

Hrad Frýdvald stával nad údolím říčky Kamenice (3 km východně od České Kamenice) na vysoké skále z šikmo položených sloupů. Býval považován za první kamenický hrad, což však není písemnými prameny bezpečně prokázáno. Zbytky hradu jsou skromné a je těžké z nich určit jeho dispozici, protože Frýdvald byl většinou ze dřeva. Na severozápadě objektu byla hradba, níže nad cestami val s palisádami, na jihu spadá skála svisle do hlubiny, kde teče říčka Kamenice, na východě bylo využito za strážnici mocné skalisko. Dřevěný palác měl frontu k jihu. Na hradě je zachován již jen sklípek a sporé zbytky zdiva.
Hrad Frýdvald založili patrně Michalovicové v polovině 14.stol. na ochranu lužické cesty, jež vedla severně od něho k Chřibské. Počátky zániku hradu spadají do 40.-60. let 15.století, kdy zdejší oblast těžce postihly výpravy lužických měst. Jejich tažení v letech 1440, 1444, 1467 způsobily škody i na Frýdvaldě, který v té době naposled plnil svou vojenskou funkci.

Hrad Chudý hrádek

Nad soutokem dvou potoků, které protékají skalnatými údolími od Drchlavy a Dřevčic (6 km severozápadně od Dubé), stálo na náhorní ostrožně v mladší době hradištní slovanské hradiště. Bylo přístupné pouze z jihu, kde je chránil dodnes zachovaný, stromy a křovím porostlý obloukovitý val, dlouhý asi 150 m, vysoký 2-4 m. Před ním je ještě dnes patrný příkop. Val původně uzavíral trojúhelníkovou ostrožnu a na jeho obou koncích byly příkré skalní stěny, spadající do Dolského údolí a do údolí k Dřevčicím.
Tato výhodná strategická poloha byla znovu využita ve středověku, kdy zde vznikl hrad Hrádek, později zvaný Chudý hrádek. První zpráva o něm je z roku 1391 za Jindřicha Berky z Dubé. Poslední zpráva o Chudém hrádku je z roku 1622, kdy Jan Jiří z Vartemberka byl odsouzen pro účast na českém stavovském povstání ke ztrátě veškěrého jmění...

Hrad Jestřebí

V širokém údolí táhnoucím se od Starých Splavů k Zahrádkám (8 km jižně od České Lípy) vystupuje ze středu roviny do monumentální výše skalní hrad Jestřebí. Místo pro jeho stavbu bylo vybráno velice důmyslně. Nejbližší kopce leží daleko za čarou dostřelu středověkých zbraní, okolní otevřená krajina znemožňovala nepříteli skrytý příchod ke hradu, rozsáhlé močály někde přiblížení obléhatelů vůbec vylučovaly. Přístup k vlastnímu hradu vedl po příkrém svahu nevysokého kopce, na němž se tyčila do výše 30 m skála se svislými nedobytnými stěnami. Hrad sám byl postaven na dvou stupňovitých plošinách skály, přístupných pouze dřevěnými schody.
Jestřebí patří mezi nejstarší hrady na Českolipsku, vybudované prvními generacemi Ronovců. Jeho zakladatelem byl se vší pravděpodobností Jindřich ze Žitavy, bratr Chvala z Lipé, nebo jeho syn Jindřich z Dubé, jenž se poprvé nazýval po Jestřebí roku 1295, to je první zpráva o hradu. V první polovině 16.stol. přestal být hrad obýván, tudíž neudržován a rychle pustl.
Pozůstatků z hradu do našich dnů se zachovalo málo. O jejich existenci svědčí jen části obytných budov na předním i zadním, o 11 m vyšším hradu, vyhloubené do pískovcové skály. Rovněž z hradního zdiva zůstaly jen malé zbytky na několika místech po obvodu. Nepříliš pevná skála podléhala během staletí povětrnostním vlivům a rozpadávala se. Jak dosvědčují zprávy i rytiny, na skonku 18. a na počátku 19.stol. vypadal hrad podstatně jinak než dnes.

Hrad Jiljov

V těsné blízkosti obory u zámku Vřísku, poblíž Holanského rybníka a mlýna, nad Dolským potokem (7,5 km jižně od České Lípy), stojí skála, rozdělená na dvě části. Z nižší vedou na vyšší vytesané schody, které pak pokračují úzkou skalní stěnou až na vrcholek. Tam jsou zachovány zbytky základů po středověkých stavbách. Nejdůležitější z nich bylo malé nepravidelně čtvercové stavení, jehož základy jsou vytesány asi 1 m hluboko do skály. V jihozápadní části jsou na vrcholku stopy základů po dalším stavení. Na jižní straně je ve skále vytesaný výklenek, v němž se zachoval otvor pro trám. Zdejší malý skalní hrad, přirozeně chráněný především pískovcovou skálou a obehnaný příkopem a valem, jehož osa je přes 50 m dlouhá, byl dřevěný se srubovými stavbami.
První písemný doklad o hradě je z roku 1388, kdy se připomíná jako jeho majitel Hrdoň z Jiljova a v roce 1391 pak Hynek z Dolan. V roce 1454 se Jiljov přopomíná naposledy jako obydlený. Zanikl patrně někdy koncem první poloviny 16. století.

Hrad Klinštejn

3 km severozápadně od České Lípy, na jižním okraji obce Horní Libchavy se zvedá kuželovitý vrch zvaný Viniční, někdy též Třešňovka. Na jeho vrcholu jsou zachované pozůstatky vyhlídkového pavilónu z roku 1889, postaveného tehdy na místě staršího glorietu z roku 1856. Tyto romantické úpravy zřejmě setřely téměř úplně stopy po středověkém hradu Klinštejnu. Existenci hradu dokládají vedle nepříliš průkazných nerovností terénu spíše nálezy středověkých předmětů. Ani lokalizace jména hradu Klinštejna na vrch u H.Libchavy nemá žádoucí průkaznost a dosud je spíše hypotézou než jistotou...
Jako držitele hradu uvádějí prameny nejdříve potomky Záviše ze Stružnice Bohuňku a Půtu ve 40 letech 14.stol. K nevelkému klinštejnskému panství patřilo tehdy jen několik obcí - Horní a Dolní Libchava, Skalice, Volfartice, Stružnice a Žandov. Ještě v průběhu 14.stol. se však příslušníci rodu o svá zboží rozdělili a drobné statky přešly brzy na rody jiné. Pouze dvorec v H.Libchavě a část Skalice drželi potomci pánů z Klinštejna až do počátku 16.stol. V té době byl však již hrad dávno v rozvalinách. Snad zanikl za válek husitských, možná byl opuštěn dříve, neboť po roce 1375 se o něm prameny již nezmiňují.

Hrad Milštejn

V části Lužických hor stával na pískovcové skále uprostřed hlubokých lesů, táhnoucích se na sever od Cvikova k vrchu Luž na česko-německém pomezí, hrad Milštejn (8 km severovýchodně od Nového Boru). Třebaže se o jeho počátcích nedochovaly žádné zprávy, válcová obranná věž, jejíž zbytky se ještě před 200 lety tyčily nad krajinu, napovídá, že hrad vznikl na přelomu 13. a 14. stol.
Tvar skaliska, z něhož se původně vypínaly tři vrcholky, určil nepravidelný půdorys hradiště, obehnaného pevnou hradbou se střílnami, která vyplňovala i průrvy mezi skalami. Dvojice bran, jedna vytesaná do pískovce a druhá zděná, umožňovala přístup do hradu od severozápadu. Areál hradiště se skládal z nižšího předhradí a výše položeného hlavního nádvoří s věží a cisternou na zásobu vody. Po ostatních stavbách, především po obytném paláci, se nedochovaly žádné pozůstatky.
Již na konci 16.stol. byl hrad zcela pustý a po třicetileté válce dokonala lidská ruka dílo zkázy. Lámání pískovce, vhodného na výrobu mlýnských kamenů, podle nichž dostal již ve středověku vrch své jméno, se rychle rozmáhalo, až v 19.stol. nabylo téměř průmyslových forem. Těžbě musely ustoupit nejen věžě a ostatní zdivo otřesené výbuchy náloží, ale lom pohltil i část skály, na níž hrad stával. Dnes již existenci hradu Milštejna připomínají pouze skromné zbytky hradeb mezi skalami.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama