Je mnoho slov, která se jinak píší, jinak vyslovují a jinak myslí.

Zámky 2

16. dubna 2008 v 12:32 |  Tipy na krátký výlet

Zámek Skalsko

9 km jižně od Bělé pod Bezdězem leží ves Skalsko, která se objevuje v pramenech poprvé v roce 1352, kdy se zde připomíná fara kameneckého děkanátu....
Po polovině 17.stol. postavili Servité ve Skalsku barokní zámek, pravděpodobně jako letní sídlo. Byla to jednopatrová nepravidelná trojkřídlá budova, obrácená hlavním průčelím, uprostřed něhož byl klenutý průjezd, do vsi. Z křídel ohraničujících čestný dvůr bylo severovýchodní lichoběžníkového půdorysu, kratší jihozápadní bylo obdélníkové....
Zámek při stálém střídání majitelů po zrušení kláštera servitů velmi sešel, a proto jej dal J.Wurzel roku 1878 přestavět. Přestavba v pseudorenesančním slohu původní vzhled zámku setřela. Nejradikálněji se změnilo jihozápadní křídlo, které bylo rozšířeno a prodlouženo. V jeho prvém patře zřízena velká jídelna a postaveno dvojramenné schodiště s terasou, které ji spojovalo se zahradou. Také v ostatních částech zámku byla původní dispozice místností změněna. Z původní budovy se zachovalo jen několik klenutých místností v přízemí...

Zámek Sloup

3 km jihovýchodně od Nového Boru nedaleko skalního hradu Sloup byla v roce 1596 upravena část poplužního dvora na nevelký panský dům, označovaný někdy jako zámek. V roce 1630 jej noví držitelé panství, Kolovratové, přestavěli, ale zůstal jako dříve hrázděný a nepříliš výrazný. Proto přistoupil v letech 1730-1733 zámožný majitel Sloupu Josef Maxmilián Kinský ke stavbě barokního zámku na okraji vsi. Nový zámek měl půdorys ve tvaru písmene H. Hlavní budova i obě boční křídla jsou jednopatrové, kryté mansardovými střechami. Střední rizalit v ose průčelí je ukončen tympanonem a atikou. Tu zdobí sochy postav z řecké mytologie. Od prostranství před kostelem odděloval zámek čestný dvůr, ohraničený ze stran přízemními budovami. Za zámkem se rozkládal park, v jehož ose byla v polovině 19.stol. postavena kašna se sochou Neptuna. Za branou parku vedla rovněž v ose zámku lipová alej k pohřební zámecké kapli Jana Nepomuckého...
K novým úpravám došlo koncem 20 let 19.stol. za Karla Kinského. Tyto úpravy vnesly zejména do interiérů prvky empíru. V držení Kinských zůstal zámek až do druhé světové války. Dnes je v něm umístěn domov důchodců.

Zámek Stráž pod Ralskem ( Vartemberk )

Třebaže hrad Stráž (7 km severovýchodně od Mimoně), dříve nazývaný Vartemberk, nebyl nejstarším sídlem Markvarticů, stal se významným tím, že dal, podobně jako jihočeský Rožmberk, jméno mocnému panskému rodu, pánům z Vartemberka, jehož jednotlivé větve po staletí ovládaly rozsáhlé oblasti severních Čech...
Nevysoký vrch ze tří stran obtékaný Ještědským potokem měl výhodnou polohu v místě, kde se na dálkovou záhvodskou cestu, směřující od Bělé na Jablonné v Podještědí a dále do Lužice, napojovala druhá cesta od Mnichova Hradiště. Zakladatelem hradu byl nejspíše Markvart z Března, v pramenech se však objevuje poprvé s označením "z Vartemberka" až roku 1281 jeho syn Beneš. Hrad býval při častém dělení vartemberských panství samostatným údělem a sloužíval zpravidla i jako panské sídlo. Zbytky starého zdiva, překryté pozdějšími přestavbami připomínají jeho pevnost. Ze strany od městečka byl chráněn náspem a příkopem, přes nějž vedl padací most ke vstupní bráně. Kolem objektu se mezi hradbami a vnějším palisádovým valem táhl parkán. Zbytkem opevňovacího systému je stará bašta v severní části....
Hrad, který ještě před koncem první poloviny 16.stol. měl několik věží, již nevyhovoval nárokům Hiršpergárů na pohodlné bydlení, a proto byl v roce 1563 přestavěn na renesanční zámek. Padací most přes příkop byl nahrazen kamenným, věže strženy a nad vstupní branou vznikla zámecká kaple s malou věžičkou. Dvoupatrové budovy se sgrafitovou rustikou obklopily ze tří stran bývalé přehradí a s hospodářskými stavbami v zadním traktu uzavřely čtvercové nádvoří. Obytná stavení pak pokračovala po západní straně horního hradu, jehož zbytek byl zbořen a pozemek přeměněn v zahradu. Tuto podobu si zámek udržel s malými úpravami až do současnosti.

Zámek Stvolínky

Nejstarší zprávy o vsi Stvolínkách (jinak též Stvolenec, Stvolénky, Stvoleník, později i Drny nad Bobrovou, Drum) sahají do roku 1197, kdy ji vladyka Hroznata daroval jakémusi Zdeslavovi a jeho bratrům. Kde dříve stával vladycký dvorec byla postavena stvolínecká tvrz, která se však připomíná až v roce 1505. Podle uměleckohistorického průzkumu se z této nejstarší tvrze zachovala část suterénu nynějšího zámku. Roku 1444 podnikli Lužičané trestní výpravu a dobyli a spálili ves Stvolínky i tvrz. Ta však byla brzy obnovena a poprvé připomínaná právě toho roku 1505. V letech 1520-1538 dala Anežka z Helfenštejna renesančně tvrz přestavět. K původní gotické tvrzi bylo východním směrem přistavěno nové křídlo a z téže doby jsou i zbytky věžovité budovy, představěné před středověkou hradební zeď při můstku přes příkop v severním traktu. Kolem roku 1575 byla přistavěna ke gotickému jádru tvrze na západě další renesanční část a současně na západ prodlouženo i gotické věžovité stavení. Na počátku 17.stol. bylo dostavěno nové východní křídlo a přestavěny arkády, nesoucí v prvním poschodí ochoz. Tak byla dokončena renesanční přestavba stvolínecké tvrze na renesanční zámek.
Renesanční zámek byl za třicetileté války těžce poškozen. Maxmilián Rudolf Šlejnic začal v roce 1651 nejdříve se stavbou hospodářských budov a teprve v letech 1655-1663 dal zámek přestavět ve slohu raného baroka. Přestavba sjednotila zámek v ucelenou hmotu kolem uzavřeného čtyřúhelného nádvoří s otevřenými arkádami v přízemí na jihu a severu a s arkádami v prvním patře po všech stranách nádvoří. Vnější vzhled zámku byl pak ještě v letech 1722-1733 upravován. Stvolínky se staly letním sídlem litoměřických biskupů...
Stvolínecký zámek byl roku 1851 částečně vnitřně upraven, k dalším úpravám docházelo postupně do konce 19.stol., byl zasypán původní příkop a rozšířen park. Zámek je typickým příkladem raně barokní architektury, která však ve svém jádru uchovává cenné zbytky z gotického a renesančního období...

Zámek Svojkov

V první polovině 17.stol. byl v sousedství opuštěného starého hradu Svojkova (4 km jihovýchodně od Nového Boru) postaven zámek. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně již Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat, protože z 30 let 17.stol. jsou nejstarší zprávy o jeho pobytu ve Svojkově....
Vzhled budovy, stojící až do poloviny 20.století, nasvědčoval tomu, že za pozdějších majitelů, ale ještě v éře barokního slohu, byl zámek stavebně upravován. Byla to jednopatrová budova obdélného půdorysu se středním převýšeným rizalitem, kryjícím široké schodiště. Stavba byla zakončena mansardovou střechou. Kolem zámku byl upraven rozsáhlý park, do něhož byl pojat i pahorek se středověkým skalním hradem Svojkovem..
Od 18.stol, kdy se Svojkov stal součástí majetku hrabat Kinských, byl svojkovský zámek ve stínu jejich honosného sídla ve Sloupu a sloužil jen občasnému pobytu vrchnosti. Po druhé světové válce byl Svojkov konfiskován a určen pro domov důchodců. Při adaptaci objektu v roce 1958 došlo však k požáru a pozůstatky shořelého zámku byly strženy.

Zámek Valdštýnsko

3 km západně od Bělé pod Bezdězem v lesním revíru Valdštýnsku na okrouhlé mýtině, z které paprskovitě vybíhalo osm průseků, dal postavit ve 20 letech 18.stol. František Arnošt z Valdštejna skupinu loveckých pavilónů kolem kaple vysvěcené v roce 1725. Uprostřed mýtiny byla zahrada s kruhovitou vyvýšeninou, na níž stála besídka. U severozápadní aleje byly později postaveny dvě dřevěné sochy granátníků připomínajících valdštejnskou granátnickou setninu za slezských válek v roce 1742, na počátku panování Marie Terezie...
Ještě v roce 1804 byl zde hostem rakouský císař František I., ale v polovině 19.stol. byly již pavilóny sešlé a v roce 1904 byly zbořeny až na dva, které byly přeměněny na myslivnu a stáj, jež stojí dodnes. Z vnitřního zařízení pavilónů se zachoval krb s delfíny, který byl převezen do mnichovohradišťského zámku, kde je vystaven v hudebním salónku.

Zámek Valkeřice

Obec Valkeřice (6 km jihovýchodně od Benešova nad Ploučnicí) vznikla z původních dvou osad - z jižnější a výše položených Erkeřic a z níže položených Pertoltic. Obě se poprvé uvádějí v roce 1363....
V roce 1700 dal vystavět F. A. Špork, údajně na místě tvrze, barokní lovecký zámek. Jeho hlavní průčelí, obrácené k východu, bylo jednoposchoďové, uprostřed s průjezdem vedoucím do nádvoří, nad nímž byl železný balkón. Nad balkónem vystupovala ze střechy čtyřhranná věž ukončená cibulovitou přilbicí. Směrem k západu vedla od hlavního traktu dvě vedlejší křídla, ohraničující nádvoří. V hlavním traktu byl v prvním poschodí sál bohatě zdobený malbami. Od vjezdu do zámku ke kostelu vedla cesta vroubená lipovou alejí. Za zámeckým nádvoří směrem k západu byla ozdobná zahrada...
Roku 1712 získala Valkeřice Šporkova dcera a dřívější rušný život na zámku utichl. V roce 1721 byla část zámku stržena. Od roku 1808 přešel zámek do rukou textilních podnikatelů, byla v něm zřízena přádelna a v polovině 19. stol. došlo při stavebních úpravách, které původní ráz budovy zcela porušily, ke stržení jižní části zámku. Pozůstatek zámku je údajně dům čp. 239.

Zámek Velká Bukovina

10 km severozápadně od České Lípy leží ves Velká Bukovina, která podobně jako blízká Malá Bukovina patřila s výjimkou krátkého přerušení vždy k panství v Žandově. Poprvé je doložena v roce 1454 za Jana z Vartemberka...
Manžel, vnučky Jonáše Pausta z Libštátu, Anny Polyxeny rytíř Jan Brömer dal tvrz, která tam kdysi stála, přestavět někdy kolem roku 1656 na raně barokní zámek, jehož popis se zachoval. Budova byla v přízemí goticky sklenuta a měla dvě dřevěná patra, tvořila dvě křídla do pravého úhlu. Okna měla pískovcová ostění a byla zasklena kroužky nebo šestiúhelníky v olově. Ve štítě byla socha v životní velikosti. Stavbu i s areálem obklopovaly zdi a příkop, na dvoře byl rybník a kašna s pitnou vodou. Mezi rozsáhlými hospodářskými staveními byl i pivovar...
V roce 1796 prodal tehdejší majitel zámek čtyřem okolním zemědělcům a po jejich úpravách a zásazích ztratil zcela charakter panského sídla ( dnes čp. 146 )....

Zámek Vidim

Vidimský zámek (7 km jižně od Dubé) byl postaven v někdejší Horní Vidimi proti kostelu sv. Martina snad roku 1696, podle letopočtu na brance ve zdi parku. Pozdně barokní sloh budovy naznačuje, že zámek byl postaven teprve v polovině 18. století za Sweets-Šporků, takže datum na brance se neshoduje se stavbou. Původně měl obdélníkový půdorys a dvě patra s hranolovou věží s cibulovou bání na severní straně. Východní průčelí s vchodem do parku je zdůrazněno vystupujícím rizalitem, balkónem v prvním patře a vykrajovaným štítem zdobeným vázami. Současně se zámkem byl založen rozsáhlý park s několika stržemi překlenutými můstky. Proti hlavnímu průčelí je zahradní pavilónek. Výzdobu parku doplnily v druhé polovině 18. stol. sochy antických bohů a putti. Poslední úpravy zámku pocházejí z roku 1898. kdy bylo přistavěno pseudobarokní křídlo...

Zámek Vysoká Lípa

8 km severozápadně od České Kamenice leží ves Vysoká Lípa, která je poprvé doložena v roce 1387, kdy patřila k správnímu území nedalekého hradu Šaunštejna...
Jan Pavel z Aldringenu postavil na jižním úpatí Dvorského (Zámeckého) kopce u Vysoké Lípy zámek, který je poprvé uváděn při Janově smrti roku 1666. Dvůr i zámek byly připojeny k bynoveckému panství. Koncem 18. stol. patřil zámek Františku Václavovi Clarymu. V té době sídlil v zámku jen myslivec, ale po zřízení lesovny byl objekt ponechán osudu. Materiál z něho začátkem 19. století použit na stavbu silnice, ale sklepy prý byly patrné ještě koncem 19. stol. Na kopci samém prý Claryové postavili nějaké letní obydlí, které však vyhořelo.

Zámek Zákupy

Každý z hradních a zámeckých objektů našeho kraje má svůj zvláštní rys, ať již v architektuře či ve svém dějinném vývoji. Tak je tomu i u Zákup, které patřívaly k předním panským sídlům v severních Čechách...
Roku 1541 zahájil Zdislav Berka z Dubé výstavbu nového sídla - renesančního zámku. Poloha na vyvýšeném místě i zbytek příkopu, oddělující dosud hlavní zámeckou budovu od předzámčí, jsou pozůstatkem někdejší tvrze, kterou zámek nahradil. Brzy po dokončení stavby zámku roku 1573 vyhořel, byl však rychle opraven...
Na počátku 70let 17.stol. přistoupil Julius František Sasko-Lauenburský k nákladné přestavbě zákupského zámku, ukončené roku 1683. Rozložení hlavní zámecké budovy, tj. čtyři křídla uzavírající nádvoří, nebylo změněno, celá stavba byla pouze zvýšena o druhé patro s reprezentačními sály a soukromými komnatami vrchnosti. Zatímco interiéry řešeny s velkou okázalostí, průčelí zůstalo neobvykle strohé, bez výrazného prostorového členění, typického pro baroko. Plastický kamenný erb nad supraportou připomíná zakladatele zámku Zdislava Berku. Nevelké nádvoří před zámkem, s balustrádou ohraničující příkop a kemenný most ke vchodu, je ze západu uzavřeno hospodářskými stavbami dvora a pivovaru a směrem k městu prostou jednopatrovou budovou. V úpravě interiérů a v budování zahrad kolem zámku pokračovala po smrti Juliuse roku 1689 jeho dcera Anna Marie. Pak byl zanedbáván...
V letech 1850 až 1851 začala rychlá obnova zámku, když si Ferdinand V. zvolil Zákupy za jedno ze svých letních sídel. Vnější vzhled nebyl změněn, ale znovu byly upraveny interiéry, zejména sály a obytné prostory v druhém poschodí a kaple v přízemí...
.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama