Je mnoho slov, která se jinak píší, jinak vyslovují a jinak myslí.

Amazonský deštný prales

30. května 2008 v 8:58
Rozlehlý amazonský prales se rozprostírá od brazilského pobřeží Atlantského oceánu po dolní části svahů And. Pokrývá větší území než celá Evropa a má rozlohu více než 7 milionů km2. Jeho hustý baldachýn stromů, které svou výškou přesahují 61 metrů, rozhodujícím způsobem ovlivňuje zdravé složení veškeré zemské atmosféry, neboť až třetinu kyslíku, kterou obsahuje, vytvářejí fotosyntézou amazonské lesy. Současně absorbují oxid uhličitý a brání v atmosféře vytváření tohoto škodlivého plynu, který by bez jejich vlivu velmi negativně ovlivňoval charakter podnebí ne Zemi.
Botanici odhadují, že v amazonské pánvi je zastoupeno více než 16 tisíc druhů rostlin. Jen na ploše 2,5 km čtverečních napočítali více než 60 druhů stromů. Každý strom může hostit až 400 druhů hmyzu. Nejvyšší poschodí pralesa tvoří obrovské druhy stromů, pod nimi rostou stínomilné druhy, často ověnčené orchidejemi, kapradím a popínavými rostlinami.
Lesní zvířata, jako jsou tapíři, mravenečníci velcí, pásovci a různé opice, loví pro svou obživu indiáni. Pochutnají si také na kapybaře, která je největším žijícím hlodavcem. K asi 1 600 druhů ptáků patří pestrobarevní papoušci, tukani, ibisi rudí, čápi jabiru a jiní. V blízkosti břehů řek a na ostrovech, kam mohou pronikat sluneční paprsky, se na květech tropických rostlin shromažďují motýli. Na studijní ploše o rozloze 1 ha bylo nalezeno až 217 odlišných druhů motýlů.
Dlouhá staletí zde žili lesní indiáni, kteří si stavěli obydlí z kůlů či větví a pokrývali je listy. Jejich jednoduchý způsob života, založený na lovu a rybolovu, neohrožoval křehkou rovnováhu okolního přírodního prostředí. Před příchodem prvních Evropanů zde žilo asi 7 milionů amazonských indiánů, ale v pozdějších staletích byli mnozí zotročeni, další vyhnáni, také úmrtím na nemoci které cizinci s sebou přinesli a vůči nimž nebyli odolní. V současnosti žije v oblasti Amazonie méně než milion původních obyvatel.
Pokusy o využití zdrojů Amazonie měly neblahé následky, téměř polovina tropických deštných pralesů světa leží zde a ty se alarmujícím tempem ztrácejí. Odborníci odhadují, že navzdory přijetí zpřísněných ochranných opatření budou deštné pralesy kompletně zničeny koncem první čtvrtiny 21.století. Kácení a vypalování lesů pro zemědělské účely způsobuje jen v Brazílii likvidaci 8 milionů ha deštných lesů ročně, přesto nemají úrodnou půdu. Vědci působící v obasti Amazonie potvrdili, že 2 160 mm srážek za rok odplaví z území pokrytého deštným pralesem asi půl tuny půdy z jednoho hektaru. Avšak ze stejně velké studijní plochy, která byla odlesněna, smyje dešťová voda ročně až 45 tun zeminy. Kdekoli terén klesá, tam déšť, který byl předtím zadržován v půdě, stéká do řek a zvyšuje jejich hladinu, což má za následek rozsáhlé záplavy. Dalšími významnými negativními podněty pro kácení lesů je snaha získat pastviny určený na trhy USA a zájem průmyslových států o vzácné dřevo.
Ochránci přírody dokazují, že světové ztráty způsobené rozsahem devastace deštných pralesů jsou skutečně obrovské. Zahrnuje to např. i rostliny, jež se staly cenným obchodním artiklem, neboť z jejich výtažků se vyrábí čtvrtina všech léků. Mnohé další rostliny jsou předmětem studia a začínají se využívat buď jako léky, nebo jako nové zdroje potravy. Při dnešním rozsahu likvidace deštných lesů ovšem mohou každým rokem zaniknout desítky až stovky druhů rostlin.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama