Je mnoho slov, která se jinak píší, jinak vyslovují a jinak myslí.

Máchovo jezero

11. května 2008 v 12:24 |  Tipy na krátký výlet
Když ze středu města Doks zamíříme k železniční stanici, na dohled od ní se táhnou pláže k rekreaci hojně využívaného Máchova jezera, které se řadí mezi nejvíce navštěvované místo našeho kraje.
Jezero se nachází v nadmořské výšce 275 metrů. Vodní plocha má rozlohu přes 280 hektarů (původně měla rozlohu 350 hektarů), hráz je 9 m široká a 130 m dlouhá a zadržuje 5,5 milionů kubíků vody. Je to největší rybník severních Čech. Založil jej český král Karel IV. roku 1367, který rád lovíval ve zdejších kdysi hlubokých hvozdech a znaven lovem pak odpočíval na nedaleké skalce, které se dodnes říká Králův stolec, kde zálibně hleděl na své vodní dílo. Tenkráte měl název Velký rybník.
Z vodní hladiny jezera vystupují dva ostrůvky - Myší zámek a Kachní ostrov, které jsou dnes významnými ornitologickými lokalitami a kam je pro veřejnost nepřístupno. Na myším hradu jsou dodnes patrné pozůstatky tvrze Myšlína. Tvrz byla pravděpodobně opuštěna, když byl v r. 1367 stavěn za bezdězského purkrabího Oldřicha Tisty z Albrechtic rybník a přístup do tvrze znemožněn. Jméno Myšlín je poprvé doloženo v roce 1405, kdy se připomíná Petr z Dokze a z Myšlína. Neví se však, zda se jméno vztahuje ke vsi nebo k tvrzi. Petr měl tehdy spor pro nějaké škody způsobené v městečku Doksy s Janem z Dokze a Myšlína, pravděpodobně s ním spřízněným. Zdá se, že bydleli v Doksech a po myšlínské tvrzi se pouze psali. Ještě v roce 1460 potvrzuje král Jiří z Poděbrad občanům Doks, že ves Myšlín patřila k jejich rychtě. Ale to již tvrz byla pravděpodobně téměř století zatopena. Další zprávy o vsi i tvrzi nejsou.
Podle pověsti tu prý kdysi ďábel soutěžil s mlynářem, kdo postaví vyšší kopec. Chytrý mlynář se spolčil s čarodějnicí a vyhrál. Zklamaný ďábel poslední dva kameny odhodil do vody. Podle jiné pověsti se tu odehrál vskutku hororový příběh, kdy na tvrzi sídlil hamižný rytíř, který se nechtěl rozdělit s lidem ani během hladomoru. Přemohla ho myší armáda a všechno mu sežrala.
Rybník se dlouho jmenoval Velký. V 80 letech 19.stol. se stal oblíbeným místem odpočinku vyšších společenských vrstev a stalo se z něj rekreační a lázeňské letovisko. Ve 30 letech přišel turistický spolek v Doksech s myšlenkou spojit rybník a jeho okolí se jménem Karla Hynka Máchy, který vzdal hold tomuto místu v několika svých dílech. Nejznámější je báseň Máj - tragický příběh lásky, který se odehrává v bezprostřední blízkosti jezera a další příklad je povídka Večer na Bezdězu kde přiblížil tajemnou atmosféru známé hradné zříceniny.
Název jezera se stal kolem roku 1928 předmětem národnostního sporu. Dlouhodobý spor vyhrotil roku 1936, kdy Názvoslovná komise při geografickém komitétu Národní rady badatelské odmítla změnu názvu. Přesto se jméno mezi lidmi samo uchytilo. Po druhé světové válce se celému kraji na sever k České Lípě a na jih ke Kokořínu neřeklo jinak než Máchův kraj a z Velkého rybníka bylo Máchovo jezero. Úřední název ale byl přijat až v roce 1961.
.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama