Je mnoho slov, která se jinak píší, jinak vyslovují a jinak myslí.

Platnéřství - historická zbroj 3.část

10. května 2008 v 20:17 |  Řemesla
Zásadní vývojovou změnu ve tvaru a používání zbroje lze pozorovat po příchodu švédských vojsk na evropské bojiště v roce 1630. Jezdectvo si postupně oblíbilo silný kožený kabát, sahající do půli stehen. Z půlzbroje zůstal jen přední a zadní plát, tvořící tzv. kyrys. V uherských zemích přežívalo používání těžkého kyrysu, vytvořeného z celé navzájem spojených pruhů, připomínajícího vzdáleně římskou zbroj "lorica segmentata", protože se tento kyrys v mnohém podobal krunýři brouků, je označován jako "anime" (z lat. anima).
Součástí jezdecké zbroje se stala i přilba zvaná "pappenheimka", někdy označovaná podle tvaru prapůvodního perského, tureckého a později uherského vzoru jako "šišák". Pěchota koncem třicetileté války již žádnou zbroj, s ojedinělými výjimkami kovových přileb, nenosila. Pappenheimka dobře chránila před sekem palaše a šavle. K půlkulovitému zvonu připevněné zadní pásovité články chránily zátylek bojovníka, boční kryty mu chránily tváře. Uvolněním šroubu na přední části zvonu si bojovník před bitvou spustil před obličej kovový pásek, jímž si kryl přední část obličeje. Tento typ přilby se používal spolu s kyrysem především v ochranné výstroji habsburského jezdectva až do počátku 18.století.
Od druhé poloviny 17.století lze plátovou půlzbroj vidět jen na portrétech předních vojevůdců, byla však jen jakýmsi symbolem příslušnosti portrétovaného k vysokým vojenským hodnostářům. Od 30 let 18.stol. je možno se setkat s pozůstatky dříve tak oblíbené a používané plátové zbroje v podobě předních a někdy i zadních kyrysů těžké jízdy téměř ve všech evropských států. Kyrysníci habsburské monarchie v něm vyjeli naposled ve válkách roku 1866. Ve Francii ho měli kyrysníci ještě na samém počátku 1.světové války. Francouzská prezidentská čestná stráž kyrys a přilbu používá dodnes. Železný kyrys a přilbu, obojí zhotovené ze silného plechu, používali od 18.století příslušníci ženijních vojsk. V průběhu 1.světové války nosili těžký železný kyrys, doplněný těžkou železnou přilbou, ženisté, odstraňující nevybuchlou munici a miny. S troškou nadsázky je možno za pozůstatky náramenních částí zbroje i kovové nárameníky známé z uniforem celé řady jezdeckých vojsk na přelomu 18. a 19.stol., nebo ruské i bulharské carské pevné nárameníky, tzv. pogony. Používala je na uniformách i Československá armáda v letech 1952-1964.
Po 2.světové válce se objevila myšlenka využít systém dávné kroužkové zbroje. Došli k tomu odborníci, kteří se věnovali ochraně bezpečnosti při práci a hledali vhodný vzdušný ochranný oděv pro některé pracovníky hutí, pohybující se v bezprostřední blízkosti válcovaného žhavého železa. Při pohledu na současné těžkooděnce speciálních policejních oddílů vzniká dojem, že dřívější plátová zbroj se znovu vrací. Dokonce i jejich přilby připomínají nepříliš vzdáleně dřívější šalíře. Změnil se pouze materiál, z něhož je ochranný oděv vyroben. Původní železo bylo nahrazeno umělou hmotou - kevlarem. Kevlarové vesty, připomínající dřívější kyrysy s přilbami podobnými dávným přilbám Sumerů, používají v masovém měřítku i vojska celé řady států. Před možnými novodobými lapky se pancéřovanými vestami chrání, stejně jako kdysi obchodníci v 16. a 17. století, i zaměstnanci osobních ochranných stráží a civilních bezpečnostních služeb.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama