Je mnoho slov, která se jinak píší, jinak vyslovují a jinak myslí.

Pletení ze slámy

3. května 2008 v 7:26 |  Řemesla
Vysledovat historii výroby ze slámy je velmi obtížné především proto, že sláma je velmi pomíjivý materiál. V zemi uhnije a rozloží se, na vzduchu může být napadena škůdci, ve vlhku plísní, nebo dojde k tomu, že sláma časem zteří a začne se rozpadat. Proto nejstarší hmotné doklady o výrobcích ze slámy pocházejí až z 19. století.
Výroba ze slámy se nikdy nestala řemeslem, proto se také údaje o ní nedostaly do historických písemných materiálů. Starobylost pletení ze slámy je možno hledat a snad i nalézt jen hypoteticky v obecném rozšíření nejužívanější techniky spirálového pletení. Otisky pleteniny zhotovené touto technikou byly nalezeny na torzu keramické nádoby pocházející z neolitu, což posouvá znalost této techniky daleko do minulosti. Důkazy o předmětech pletených z různých materiálů spirálovou technikou existují např. v Egyptě od dob predynastických, ve střední Asii byly nalezeny předměty pocházející ze 3.tisíciletí př. Kr. (lokalita Mohenjo-Daro). Misky a košíčky spirálově splétané z rozličných měkkých materiálů - travin, lýka, rákosu, jemných kořínků, proužků z palmových listí.
V mladším období se důkazy rozmnožují, průkazná jsou zejména vyobrazení dochovaná v některých písemných památkách z období raného středověku. Na těchto vyobrazeních můžeme vidět, že pletené předměty patřily k dennímu životu. Kresby jsou ovšem dosti schematické a podávají svědectví opět spíše o použité technice než o materiálu. Pletené předměty, o nichž by se dalo soudit, že byly slaměné, se vyskytují téměř výjimečně. Zajímavý je příkladem obrázek horníků pracujících na povrchu dolu z Kutnohorského graduálu z 90 let 15.století. Kolem horníků je vymalováno větší množství vaků, v nichž se vytěžený materiál dopravoval na povrch. Jejich kresebné zobrazení přesvědčivě dokazuje, že byly upleteny spirálovou technikou. Připomínají pozdější slaměná hasičská vědra nebo i zásobnice.
Více poznatků o různých výrobách předmětů se obecně dochovalo až od konce 18.století. Zmnožují se písemné prameny i dochované hmotné památky v muzeích. Je nepochybné, že pletení užitkových předmětů ze slámy bylo v té době obecně známé a rozšířené. Výrobní technika nebyla složitá, nevyžadovala pořízení nákladných nástrojů, materiál byl snadno dostupný, proto si velkou většinu potřebných předmětů zhotovovali vesničtí obyvatelé sami. Tato domácí výroba pro vlastní potřebu se obecně provozovala, ale protože při ní nevznikaly další ekonomické vazby (prodej, výdělek), nebyla nijak zaznamenávána v oficiálních pramenech mapujících zaměstnání nebo jiné výdělečné možnosti obyvatelstva. Téměř v každém hospodářství se vyskytoval někdo, kdo uměl uplést ošatku, opravit doškovou střechu nebo zhotovit jiný potřebný výrobek ze slámy. Této práci se obvykle věnovali obvykle v zimě, kdy nebylo neodkladně nutné pracovat na poli.
Na tuto výrobu se občas v obci specializoval některý z chudších nebo slabších obyvatel. Vyráběl příležitostně, nejčastěji na objednávku sousedů z okruhu svého bydliště, své vesnice nebo několika sousedních vesnic. Objednavatelé mu pak obvykle platili naturáliemi, méně často penězi. Existenci takovýchto příležitostných domácích výrobců byla potvrzena ještě v období první poloviny 20.století na různých místech naší země při tzv. hrubých průzkumech lidové kultury, které v padesátých letech minulého století pořádalo Ústředí lidové umělecké výroby.
Tato drobná výroba se tedy místy dochovala až do první poloviny 20.století, kdy začala postupně zanikat. Její zánik je možno spojovat do značné míry i s dalším obecným jevem, s domáckým pečením chleba. Hlavním výrobkem těchto pletařů byly ošatky, které sloužily ke kynutí bochníků chleba, takže jejich výroba se udržovala tam, kde se ještě pekl domácí chléb. Když se s pečením domácího chleba přestávalo, zmenšovala se i poptávka po ošatkách a jejich výroba přirozeně zanikala. Úplný zánik pak přineslo v polovině 20.století rušení malých řemeslných pekáren, které také slaměné ošatky používaly.
V současné době pracuje v tomto oboru profesionálně jen několik jednotlivců. Po celém území Čech a Moravy je však poměrně rozšířené využití drobných technik pletení ze slámy v zájmové umělecké činnosti. pod vlivem různých kurzů se značně rozšířilo zajména pletení a vázání drobných ozdob, postaviček a zvířátek. Je to činnost, která mnoha lidem přináší radost z tvůrčí práce, a proto si pozornost jistě zaslouží.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama