Je mnoho slov, která se jinak píší, jinak vyslovují a jinak myslí.

Kilimandžáro

23. června 2008 v 7:40 |  Přírodní divy světa
Masiv Kilimandžára je dlouhý 80 km a tvoří ho tři hlavní sopky, které jsou vyhaslé. Nejvyšší je Kibo, která z dálky připomíná hladkou kopuli, ale ukrývá kráter o průměru 2 km, obklopený vrstvami sněhu a ledu. Na obrubě kráteru se nachází nějvyšší bod Afriky - Uhuru. Ze dna kráteru vystupuje malý kužel vulkanického popela, který je dokladem někdejší sopečné činnosti. Od kráteru se po jihozápadním svahu spouštějí až do výšky 4 260 metrů vysokohorské ledovce. Kibo je spojena s Mawenzi, která byla původně také vrcholem, jenž se ovšem rozpadl, podlehl erozi a proměnil se v šikmé sedlo, jež pokrývá vulkanická pustina. Jícen Mawenzi zřejmě vyhasl v době prvního zalednění Kilimandžára. Vědci však identifikovali devět samostatných lávových proudů, které vytekly z kráteru Kiba po skončení činnosti Mawenzi. Slabší exploze před dvěma sty lety zanechala kolem kráteru symetrický kužel, který je dokladem poslední vulkanické aktivity. Třetí sopka, Shira, která vybuchla jako první, ale vyhasla už před 250 000 let, leží asi o 2000 metrů níže než hlavní vrchol. Stráně Kilimandžára pokrývá více než 250 malých sopečných kuželů, které buď vyplňuje voda, nebo jsou ucpané sopečným popelem.
Výstup na Kilimandžáro nabízí vlastně možnost cesty od rovníku k polárním oblastem : nachází se zde pásmo pouště, savan, tropického deštného pralesa i ledových polí. Celá část masivu, která leží nad vrstevnicí 1 800 metrů je přírodní rezervací. Nižší části svahů jsou obdělávány. Zhruba nad výškou 1 980 m se rozkládá pásmo lesů, které jsou domovem opic gueréz, známých svou bujnou černobílou srstí a nepříjemnými skřeky. Vyskytuje se zde také vzácný kilimandžárský živočich, antilopa chocholatka. Zřídka je možno vidět malou červenohnědou antilopu dik dik, vysokou asi jen 75 cm, která se objevuje pouze v noci.
Husté lesy, v nichž rostou vřesovité stromy a mohutné trsy trávy, střídá vyšší zóna slatin s řidší vegetací, která přechází nad vrstevnicí 4 500 m do alpínské zóny, v níž může teplota půdy uprostřed letního dne dosáhnout 40 stupňů, ale v noci klesá pod bod mrazu. Navzdory těmto prudkým klimatickým změnám bylo v těchto výškách nalezeno 55 druhů kvetoucích rostlin. Ve vrcholové části, chudé na srážky, je jen skromný život. Nejúrodnější jsou jižní stráně Kilimandžára, které zásobují srážkami jižní pasátové větry. Jsou domovem kmene Wachaga, jehož příslušníci zde pěstují banánovníky a kávovníky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama