Je mnoho slov, která se jinak píší, jinak vyslovují a jinak myslí.

Červenec 2008

Loučení 9.třídy 27.6.2008

24. července 2008 v 8:29 | Miluše Zamazalová |  Akce s fotoaparátem
Dne 27.června 2008 se konalo na sále Městského úřadu Žandov loučení 9.třídy Základní školy Horní Police.
.

Pamukkale

18. července 2008 v 10:53 Přírodní divy světa
Více než sto přírodních nádrží v Pamukkale, nacházejících se uprostřed sněhobílých skalních útesů, obsahuje velké množství malých jezírek, jejich voda léčí nemoci nervů, vysoký krevní tlak, revmatismus, oční a kožní onemocnění. Terasy Pamukkale lemují jako velký kamenný vodopád stometrový úsek svahu masivu Cal Dagi v turecké západní Anatolii. Tmavé pozadí piniového lesa jejich bělost ještě zvýrazňuje. Pamukkale znamená "Bavlněný zámek". Existuje několik verzí výkladu, jak tento název vznikl. Jedna hovoří o tom, že místní voda je velmi vhodná k praní ovčí vlny. Jiná tvrdí, že název tomuto přírodními divu dala pevnost z 12.století, avšak na vrcholu pahorku se zachovalo jen několik kamenů. Místní legenda vypráví, že zde bylo místo, kde obři sušili načesanou bavlnu.
Termální prameny o teplotě 37 stupňů přinášejí z podzemí množství uhličitanu vápenatého. Když voda na vzduchu chladne, sloučenina se ukládá a neustále vytváří nové vrstvy usazenin, přičemž vznikají nové bazénky spojené travertinovými vodopády. Jiné minerály, jako je hořčík a železo, vytvářejí žluté a hnědé odstíny a doplňují převládající bílou. Každý rok vznikají nové vrstvy usazenin, které chrání "Bavlněný zámek" před povětrnostními vlivy i před znečištěným ovzduším, jehož příčinou je zde především rostoucí podíl výfukových zplodin ve vzduchu, které by brzy proměnily jiskřivé bílé terasy v pochmurně šedivé.
Léčivá moc pramenů Pamukkale je známa po tisíciletí. Král Eumenes II., který panoval v řeckém Pergamonu, zde roku 190 př.n.l. založil město Hierapolis, pojmenované podle Hiery, manželky Telepha, legendárního zakladatela Pergamonu. Poté, co se oblast dostala roku 113 př.n.l. pod nadvládu Římanů, přeložili si noví vládci její název jako Svaté místo. Během jejich panování se Hierapolis stal významným lázeňským centrem, které vyhledávali i římští císaři. Častá zemětřesení je však několikrát vážně poškodila. Rovněž za Neronovy vlády byly lázně v rozvalinách, ale tento císař je nechal postavit ještě větší a skvostnější. Lázeňské budovy, v nichž je dnes muzeum s mnohými cennými nálezy, pocházejí z 2.století. Nacházelo se v nich kaldárium (parní lázně) a frigidarium (studené lázně), gymnasion (škola pro mladé muže) a soukromá císařská lázeň. Divadlo umístěné ve svahu mělo hlediště s padesáti řadami a císařskou lóží.
Starověký hřbitov v Hierapolisu patří k největším v této části světa. Některé z 1 200 hrobek dodnes pevně a hrdě stojí na horském svahu, jiné jsou poničené a bez náhrobních kamenů. Jsou tu hrobky, které vypadají jako malé chrámy či "domy smrti", jiné mají klenuté podzemní prostory a další obrovské sarkofágy postavené na vysokém podstavci. Impozantní vzhled hrobů svědčí o velké počtu zámožních Římanů, kteří se zde marně spoléhali na léčivou moc pramenů. Hned u městských hradeb stojí křesťanská stavba, osmiúhelníkové Martýrium sv. Filipa apoštola. Byla postavena na počest mučedníka, který v Hierapolisu dožil svůj život. Vykopávky v okolí Pamukkale zahájil německý archeolog Carl Humann roku 1887. Od roku 1950 je uskutečňují italští specialisté. V poslední době se Pamukkale stalo významným turistickým centrem.

Obrův chodník

18. července 2008 v 10:50 Přírodní divy světa
Obrův chodník (Giants Causeway) vyhlíží věrně, jako by šlo o výtvor lidských rukou. Neobyčejný chodník z čedičových sloupů vedoucí od pobřežního útesu do moře, největší přírodní zajímavost Severního Irska, lidská ruka nestvořila. Tyto sloupy vznikly před 60 miliony let během sopečné exploze, která vytvořila Thulskou sopečnou plošinu. Láva ve střední části sopečných proudů vychládala pomaleji než sopečné masy nad ní a pod ní. Její smršťování vytvořilo šestiúhelníkové trhliny, které ohraničily soustavu pravidelně tvarovaných skalních sloupů.
Čedičový výběžek se dělí na tři části - Malý, Střední a Velký chodník. Od vnitrozemí, kde je široký 12 metrů, se směrem k moři rozšiřuje až na 91 metrů v místech, kde se noří pod mořskou hladinu. Vypadá skutečně jako obrovský chodník, takže se není možné divit tomu, že jej podle irské mytologie postavil Finn MacCool, velký hrdina a velitel královského vojska, který plánoval spojit Irsko s břehy 48 km vzdáleného Skotska tak, aby tam mohl přejít suchou nohou.
Roku 1740 namalovala významná malířka Susanne Druryová dva obrázky Obrova chodníku, jeden z východní a druhý ze západní strany. Ukazovala je po celé Evropě, a vyvolala tak zájem o tuto část irského pobřeží. Namáhavá cesta však mnohé zájemce odrazovala. První větší proud turistů sem přivedlo otevření silničního spojení z Larne do Portrush roku 1837. Později, v roce 1883, zde byla vybudována první hydroelektrická trať na světě, která spojila Portrush s Causeway.
.

Norské fjordy

18. července 2008 v 10:41 Přírodní divy světa
Během pleistocenního zalednění po 3 miliony let pokrýval celou Skandinávii ledový krunýř. Po něm se posunovaly velké ledovce pohybující se na vrstvě roztáté vody. Vyhledávaly všechny pukliny v zemském povrchu a spouštěly se do roklin a údolí řek rozšířených už v době předcházejících ledových období. Odstraňovaly vše, co jim stálo v cestě. Tento materiál zvyšoval erozní sílu ledu tím, že byl zamíchán do jeho masy. Ledovcové jazyky tak prohlubovaly dna údolí a vnikaly hluboko do každé trhliny v zemském povrchu, vytrhávaly a přenášely obrovské skalní bloky.
Fjordy západního pobřeží Norska se strmými stěnami a plochým dnem jsou pozůstatkem pradávného říčního systému využívaného ledovci. Když ledovec roztál, sníženinu, která po něm zůstala, vyplnila mořská voda. Hloubka vody v jednotlivých fjordech se může výrazně lišit. Například u ústí do moře může být jen 18 metrů, ale ve vnitrozemí třeba desetkrát větší. Ledovec, který stékal z vnitrozemí, se často v ústí údolí anebo na jiném místě zastavil, zejména když jeho hmotnost podstatně vzrostla zásluhou vyústění ledovců z bočních dolin. Když nebyl schopný pohybu vpřed, zahluboval se více a více do podloží. U vyústění do údolí, kde se nacházel zvýšený práh, některé ledovce popraskaly a rozdrobily se, čímž polevil jejich tlak.
Oblast fjordů začíná u přístavu Stavanger, který je obchodním centrem širokého údolí a v posledních letech získal významné postavení v souvislosti s těžbou ropy v Severním moři. Na východ od něj se nachází Lysefjord, 37 km dlouhá jizva zasahující do horského masivu, lemovaná 1 000 m vysokými skalními stěnami, které Victor Hugo popsal jako "nejstrašidelnější skalní soutěsku na moři". Vysoko nad ním se tyčí Prekestolen (Kazatelna). Hardangerfjord, jižně od města Bergenu, je široký fjord s četnými bočními větvemi a poloostrovy. V jeho dolní části se nacházejí nejbohatší farmy Norska. Hardangerfjord je také známý svými vodopády. Nejvyšším vodopádem Norska je 300 metrů vysoký Skykkjedalsfoss, ale jedním z nejmalebnějších je 183 metrů vysoký Voeringsfoss. Padá do úzké skalní rokliny a vytváří oblaka vodní tříště, která září mnohobarevnými duhami. Pod valícím so proudem vody nižšího vodopádu Steinsdalsfoss vede turistická stezka. Nahoře se rozkládá náhorní plošina Hardangervidda, kde se pasou stáda divokých sobů a hnízdí 120 druhů ptáků.
Asi 30 km severně od Bergebu se nachází Sognefjord, který je nejdelším a nejhlubším fjordem Norska. Po jeho pobřeží nevede souvislá silnice. Zabíhá až 200 km do vnitrozemí. Leží o 1 200 metrů níže než okolní náhorní plošina a jeho hlavní rameno je hluboké až 1 244 metrů. Jednou z mnoha jeho větví je Auraldsfjord, kde teplejší klima umožňuje pěstovat na ledovcových nánosech meruňky a broskve. Jeho západní odnoží je Naeroyfjord, který je tak vtěsnán mezi skály, že se půl roku na jeho vodní hladinu nedostanou sluneční paprsky.
Mezi Sognefjordem a Nordfjordem leží mohutný ledovec Jostedalsbreen, dlouhý 100 km. Je největší ledovcovou pokrývkou pevninské části Evropy. Představuje zbytek obrovského ledovce, který v minulosti pokrýval oblast fjordů. Jedním z jeho jazyků je ledovec Brigsdalsbreen, kde se může vidět ledovcová brána, z níž vytéká ledovcový potok napájející malé jezero hrazené morénou. Dále na sever leží úzký Geirangerfjord, který nabízí jednu z nejkrásnějších scenérií v Norsku. Jeho skalní stěny zdobí jemné závoje vodopádů. Nejznámějším je Sedm sester, který na jaře, když taje sníh, stvoří sedm oddělených ramen.

Třešňová pouť 5. - 6.7.2008 (2.část)

10. července 2008 v 19:20 | Miluše Zamazalová |  Akce s fotoaparátem

Sobota 5.6. pokračování

Nakonec soboty jsme mohli shlédnout ohňové vystoupení Zirkonu
A samozřejmě v sobotu i v neděli nechyběly stánky, pouťové atrakce, občerstvení....
.

Třešňová pouť pokračovala v neděli 6.7.2008

Neděle začala 8 hodinou mší svatou
V 10 hodin proběhla mše svatá koncelebrovaná Mons. Karlem Havelkou z Litoměřic
Po 11 hodině měla vystoupení v ambitu kostela Základní umělecká škola Žandov pod vedením ředitele Oldřicha Jenčka.
Od 9 hodin hrála mezi mosty kapela Septima
Ve 12 hodin děti opět předvedli aerobic, tentokrát mezi mosty
Ve 13 hodin okouzlil děti kouzelník
Nakonec zahráli pod mostem duo Bernard a Pavlíček
.

Třešňová pouť 5. - 6.7.2008 (1.část)

10. července 2008 v 17:39 | Miluše Zamazalová |  Akce s fotoaparátem

Sobota 5.července

Od 9 do 16 hodin se konal na hřišti fotbalový turnaj
foto Stružnice - Police B
Od 10 hodin se konala v Mariánském kostele mše svatá
Od 11 hodin předvedli děti na fotbalovém hřišti aerobic
K 18 hodině proběhlo slavnostní otevření výstavy na zámku za přítomnosti hejtmana Libereckého kraje Petra Skokana. Výstava byla letos na téma 200 leté výročí úmrtí hornopolického arciděkana Wenzela Hockeho.
a tady již hejtman přichází..
V 18 hodin proběhla první fáze dobývání hornopolického mostu, kterého se zúčastnili dělostřelci z Benešova nad Ploučnicí, skupiny historického šermu z České Kamenice, Cvikova, Děčína a místní skupina Zirkon. Návštěvnost diváků jak vidno byla velmi velká....
Stále usměvavý žandovský starosta Zbyněk Polák
Krátce po 19 hodin přijel slavný arciděkan Hocke, kterého si zahrál Marcel Hrubý a kočího Josefa hrál Ota Zamazal.
Ve 20 hodin začala hrát mezi mosty kapela Balón B.
Lenka Šimková se svým přítelem, no nejsou kouzelní?
A předposledním programem dnešního dne byla druhá fáze dobývání mostu
.