Je mnoho slov, která se jinak píší, jinak vyslovují a jinak myslí.

Pinnacles

27. července 2008 v 11:40 |  Přírodní divy světa
Před 300 lety spatřili holandští námořníci poušť s písečnými dunami, která je dnes součástí národního parku Nambung v Západní Austrálii. Předpokládali, že skalní hroty, špičaté a mohutné bloky, které viděli vyčnívat nad okolní písek, jsou zbytky dávno opuštěného, rozbořeného města. Útvary, které viděli, jsou však tvořeny vápenci a jsou přírodním výtvorem. Tisíce a tisíce jich pokrývají poušť v pestré paletě tvarů a velikostí. Některé jsou zakončeny ostrým hrotem, jiné mají tupou nebo zaoblenou vrchní část, další vypadají jako z kamene vytesané sloupy. Největší z nich jsou 5 m vysoké a v základech mají obvod 2 m.
Existoval názor, že Pinnacles jsou zkamenělé zbytky dávného lesa. Nyní se však všeobecně předpokládá, že tuto fantastickou krajinu vytvořil písek, který před desítkami tisíc let pokrýval pobřeží teplých moří a potom vytvořil pásmo putujících dun, stabilizovaných vegetací. Během vlhkého období prosakovala do písku dešťová voda, která v něm rozpouštěla uhličitan vápenatý. Ten v době letních veder vysychal a stmeloval uvnitř dun zrnka písku. Během tisíců let vznikl vápenec. Čím déle tento proces trval, tím byl vápenec tvrdší. V oblasti Pinnacles se tento proces odehrál na povrchu dun, kam prosakovalo dost vody, aby vznikla tvrdší "čapka" skalních útvarů. Zbytky takové tvrdší vrstvy bylo možno sledovat v podobě hřibovitých klobouků některých skalních hrotů.
Pukliny v tvrdší vrstvě umožňovaly kořínkům rostlin proniknout hlouběji. Pohybující se písek tuto vegetaci nakonec zasypal, její kořeny zetlely a zanechaly po sobě kanálky, jimiž se do vápence dostala voda. Ta je rozšiřovala a utvářela také podobu dnešních útvarů Pinnacles i přesto, že byly stále zcela pokryty pískem. Horní vrstvy odolávaly erozi více než spodní, čímž vznikla výraznější horní část a chatrnější spodní část skály. Za posledních 25 000 let se podnebí změnilo, stalo se sušším a zintenzivnil pohyb písku. Nový písek pokryl a zahubil vegetaci a destabilizoval duny. Nejprve byly odváty horní vrstvy písku, pak zmizel i písek, který vyplňoval kanálky v erodovaných pilířích. Objevil se obraz Pinnacles, jemuž klimatické vlivy daly současnou podobu.
Na území parku je možno vidět různá stadia vývoje skalních útvarů. Od zoubkovaných vápencových útesů odpovídajících počátečnímu období pronikání vody do skalních věží ještě stále z poloviny zanesených pískem až po izolované skalní útvary vyčnívající vysoko nad povrch pouště. Proces jejich formování stále pokračuje a mnohé skalní útvary se již zhroutily, poté co jejich příliš úzká základna nevydržela velkou váhu. Mezi skalními útvary jsou roztroušeny stovky menších tužkovitých útvarů, které vypadají jako malé proutky. Jsou to křehké zkamenělé kořeny rostlin pocházející z období stabilizovaných dun. Jiné zajímavé zkamenělé formace starých dun vyhlížejí jako vejce, ale jsou to zbytky kukel prehistorických živočichů.
V komplexu dun na území Národního parku Nambung byly objeveny čtyři odlišné systémy dun, které lemují pobřeží oceánu a jsou pokryty hustým, nízkým travnatým porostem. Zajímavé jsou zejména strmé, světle zbarvené duny quindalupského systému. Nový písek pochází z pobřežních pláží a pokrývá jej pobřežní scrub (křovinatý porost) včetně různých druhů akácií. Dále od pobřeží převažuje starší, hnědavý písek spearwoodského systému, často pokrytý vápencovým povlakem, na němž rostou lesy a vřesy pokropené oranžovými květy křovin. Starším dunovým systémem je bassendean, který vystupuje na východ od Nambungu. Jeho písky jsou bohaté na křemen a pokrývá ho scrub, místy až nízké lesy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama