Je mnoho slov, která se jinak píší, jinak vyslovují a jinak myslí.

Pobřeží státu Victoria

27. července 2008 v 12:15 |  Přírodní divy světa
Nejzápadnější pobřeží státu Victoria patřilo v minulosti k obávaným úsekům námořní plavby, neboť jde o nejrozeklanější okraj Austrálie lemovaný četnými skalami a bičovaný prudkým příbojem. V současnosti jsou jeho nebezpečné části dostatečně známy a zmapovány, takže se tu lodi už nepotápějí, ale podél 30 km dlouhého pobřeží národního parku Point Campbell vody oceánu dále vytvářejí jeskyně, oblouky a pilíře, takže jeho podoba se rok od roku mění.
Pobřežní útesy byly kdysi součástí mořského dna položeného asi o sto metrů výše, než je dnešní úroveň mořské hladiny. Zde se asi před 25 miliony let usazovaly silné vrstvy lastur, bahna a vápence. Když moře ustoupilo, vápencové nánosy vytvořily pobřeží. V průběhu času se neustále útočící vlny a drobný štěrk zakously do skal, oddělily je a vyplavily z nich měkčí vrstvy. Věžovité útvary nazývané Dvanáct apoštolů byly původně součástí pevniny, nyní jsou však od ní odděleny ničivými vlnami. Už jich však není dvanáct, některé z nich pohltila voda a je jen otázkou času, kdy postihne podobný osud také zbývající. Dále na západ, u Blowhole, se moře zakouslo několik metrů do pobřežního útesu. V průběhu pouhých několika desetiletí vytvořil burácející mořský příboj klenutý útvar známý jako London Bridge. Pozoruhodný útvar je však neustále narušován a jeho základy oslabovány, takže se dá očekávat, že se "most" změní v řadu nových "apoštolů".
Asi 120 km dlouhý úsek pobřeží od Cape Ottway po Port Fairy dostal přezdívku Pobřeží vraků, protože se tu potopilo kolem osmdesáti lodí. K neznámějším patří tragický osud opancéřované plachetnice Loch Arch, která roku 1878 narazila na útesy výběžků jednoho ostrova a klesla na dno 120 m od pobřeží. V pobřežní vísce Flagstaff Hill jsou uchovány památné předměty z této lodě a i z dalších vraků.
Pobřeží státu Victoria nabízí vhodné prostředí pro velryby pravé, které se zde lovily do 19.století. Velryby pravé dostaly svůj přídomek od starých evrpských velrybářů prostě proto, že byly vhodné čili "ty pravé" pro lov. Daly se snadno ulovit, neboť se pohybovaly pomalu a měly mnoho tuku a kostí. Tito kytovci celé léto prožijí v subantarktických vodách, v zimě se však páří u pobřeží Austrálie, jižní Afriky a Jižní Ameriky. Velryby mají tvar válce, nejsou agresivní, jejich průměrná hmotnost je 55 tun a délka 14-18 metrů. Velká hlava tvoří téměř třetinu délky těla, přičemž mají různý tvar rohovitého výrůstku nazývaného callosities. Jejich mláďata mají už při narození hmotnost 4-5 tun a jsou výjimečně živá a hravá. U Warrnamboolu, na úseku nazývaném Logans Beach, se nacházejí "velrybí jesle". Sledování páření velryb, během něhož se pár nejprve ponoří do hloubky, potom rozrazí vodní hladinu, vynoří se vysoko nad ni a s mohutným šplouchnutím padne do vody, patří k nejzajímavějším atrakcím této části Austrálie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama