Je mnoho slov, která se jinak píší, jinak vyslovují a jinak myslí.

Poušť Namib

28. července 2008 v 8:32 |  Přírodní divy světa
Poušť Namib je nejstarší a nejpozoruhodnější pouští světa. Její název pochází z jazyka kmene Nama a znamená "místo, kde nic není". Opravdu se zde nachází jen několik lidských sídel a rozlehlé, neobydlené planiny pouště s horskými masivy i mysteriózními písečnými dunami. Zdejší charakter a podnebí vytvářejí unikátní ekologický systém s flórou a faunou, která se dokonale přizpůsobila suchému prostředí dun. Tato poušť se v jihozápadní Africe táhne podél pobřeží Namibie v délce asi 1 600 km. Sahá od hranic Angoly po ústí řeky Orange. V nejužším místě je široká 48 km, v nejšírším až 150 km. V blízkosti je písek žlutý, avšak hlouběji ve vnitrozemí rumělkově červený. Tvar dun se soustavně mění podle rozmarů větru. Věčně vanoucí pouštní vítr nazývají Namibijci ve svém jazyce soo-oop-wa. Linie dun, oddělené sníženinami, se táhnou od severu k jihu úhlopříčně proti převládajícím jihozápadním větrům. Dosahují výšky 100-200 m a délky i 50 km. V centrální části pouště poblíž Sossusvlei se nacházejí obrovské "hvězdné" duny vytvořené větry vanoucími z různých směrů a dosahující výšky až 320 m. Tu a tam v dunách dávné řeky vytvořily hluboké strže, jejichž dno je však suché. Jen jednou za pět let jimi po několik dní protéká voda. V pobřežní oblasti pouště přinášejí náhlé, prudké bouřky 13 mm srážek za rok, ty se ale nevyskytují všude. Chladný antarktický Benguelský proud, který brání pronikání srážek do vnitrozemí, vytváří v noci mlhy, jež zahalují pobřeží a pronikají více než 50 km do vnitrozemí a vytvářejí zde hojnou rosu. Rostliny i živočichové pouště Namib našli způsoby, jak nejefektivněji využívat i ty nejmenší kapičky vláhy pro své životní potřeby.
Četné druhy neobvyklých brouků získají všechnu vodu, kterou potřebují k životu, z kapek rosy. Gekoni pouštní (Palmatogecko rangei) mají vroubkované tlapky, které jim umožňují lépe běhat po písku nebo se zahrabat do dun, aby se ochladili. Pavouk Lencorchestris, nazývaný pro své chování v případě nebezpečí "tančící bílá lady", vytváří v písku tunely, jejichž stěny vyztužuje tkanivem, aby se nesesypaly. Jinými tvory, kteří se přizpůsobili poušti, jsou písečné ještěrky Aporosaura anchietae. Ochlazují se tak, že zdvihnou dvě nohy a ocas nad horký písek, a stojí tak ztrnule jako maličký baletní mistr. Vyskytuje se zde také zlatokrt Grantův (Eremitalpa granti), drobný savec, který byl v této oblasti objeven až roku 1960. Žije zahrabán v dunách a živí se larvami hmyzu nebo malými plazy.
Kapičky rosy vyživují trávy, sukulenty a lišejníky, jichž je tu více než 120 druhů, z nichž více než padesát roste jen v poušti Namib. Nejpozoruhodnější ze všech pouštních rostlin však neroste na dunách, ale na štěrkem pokrytých planinách severu. Je to prehistorická Welwitschia mirabilis, jejíž některé exempláře jsou starší než dva tisíce let. Každá rostlina má stonek vysoký asi 1 m, její dva listy se tyčí do výše 3 m v podobě potrhaného spletence. Ví se, že jsou schopni absorbovat a uchovávat vlhkost z mlhy, avšak není známo, na jakém principu.
.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama